10. Hodnocení a autoevaluace školy

02.10.2008 11:14

 

6.HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVAULACE ŠKOLY

 

 

  

6.1 HODNOCENÍ ŽÁKŮ

·        Pravidla hodnocení žáků pro 1.-5.ročník

§         Způsoby hodnocení 

 

1/klasifikací-

                   převádí hodnocení žáka na kvantifikační stupeň, umožňuje srovnání výkonů

             2/slovně v souladu s § 15 odst.2

          slovní hodnocení (zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení/ na     žádost zákonných zástupců žáka a se souhlasem ředitele školy.

     3/kombinací obou způsobů

           některé předměty klasifikací,některé slovně

                (zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení/ na žádost zákonných zástupců žáka a se souhlasem ředitele školy.

 

       Neklasifikování žáka lze uskutečnit na základě správního rozhodnutí ředitele školy (kopie rozhodnutí musí být založena v katalogovém listu žáka).

 

V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb.,dále vyhlášky ze dne

18.září 2006 Sb.z.454/2006 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

 

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu.

 

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání je

·         jednoznačné

·         srovnatelné s předem stanovenými kriterii

·         věcné

·         všestranné

-

 

a/Zásady hodnocení průběhu výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

1)      jednoznačné

2)      srozumitelné

3)      všestranné

4)      věcné

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů, které jsou formulovány ve školním vzdělávacím programu a učebních osnovách jednotlivých předmětů. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období dosahovat kvalitativně odlišných učebních výkonů způsobených možnou indispozicí.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy.

Při klasifikaci žáka jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň dosažených vědomostí a dovedností. Klasifikace zahrnuje též ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě aritmetického průměru z klasifikace za příslušné období.

Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka.

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost byly včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka:

1)      průběžně prostřednictvím žákovské knížky

2)      před koncem každého klasifikačního období

3)      případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka

V případě mimořádného zhoršení prospěchu a problémech v chování žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem (písemný formulář).

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

1)      Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

2)      Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

3)      Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

4)      U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka nebo na návrh třídního učitele.

5)      V pátém a ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

6)      Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

 

b/Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky.

Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních):

1)      schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi

2)      schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností

3)      schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu

4)      schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se

5)      schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh

6)      schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků

7)      schopnost využívání mezipředmětových vazeb

8)      schopnost aplikovat etické principy v praxi

9)      schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností

10)   pochopení své role v kolektivu

Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

-          co se mu daří

-          co mu ještě nejde, jaké má rezervy

-          jak bude pokračovat dál

Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

 

 

 

c/Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace

 včetně předem stanovených kritérií:

 

§        Chování žáka

      ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení     stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

             3 - neuspokojivé

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.

Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků

 

Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

V souladu s ustanovením § 31 odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

 

Pochvalami a oceněními jsou:

1)      Pochvala ředitele školy - ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

2)      Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

Kázeňská opatření:

Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo (-a):

1)      Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče - dopisem, ústní informací na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách.

2)      Důtka třídního učitele - ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení školního řádu, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy.

3)      Důtka ředitele školy - ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení školního řádu – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností školního řádu a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.

 

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

 

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

 

V případě závažného porušení školního řádu (šikana, neomluvené hodiny, krádeže, útěky ze školy, vnášení návykových látek do školy apod.) je svolána mimořádná pedagogická rada, která řeší problém se zákonnými zástupci. Je pořízen zápis, který je založen v dokumentaci žáka.

 

Kritéria kázeňských opatření:

1)      Při porušení povinností stanovených školním řádem mohou být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženy:

Napomenutí třídního učitele – ukládá se za opakované drobné kázeňské přestupky proti školnímu řádu - drzé a nevhodné chování vůči všem zaměstnancům školy, vulgární vyjadřování, běhání po chodbě a po schodech, znečišťování toalet, neukázněnost při vyučování, nenošení pracovního a sportovního oblečení do hodin Pč a Tv., úmyslné znečišťování tříd, chodeb a okolí školy, zapomínání pomůcek - učebnice, sešity, žákovská knížka, domácí úkoly, neomluvené hodiny 1 – 2 hodin.

Důtka třídního učitele - ukládá se za opakované nedodržování školního řádu, náhodná, nepromyšlená krádež, spoluúčast při krádeži, ohrožování zdraví spolužáka, útěk ze školy - úmyslné opuštění budovy během vyučování bez omluvy, padělání omluvenky, jejího data přepisování známek v žákovské knížce, neomluvené hodiny 3 – 5 hodin, zásadní ignorance přípravy na vyučování – nenošení pomůcek, nepsaní domácích úkolů, zapomínání žákovské knížky, úmyslná ztráta žákovské knížky - úmysl musí být prokázán, záměrné poškozování školního majetku.

Důtka ředitele školy - ukládá se za zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky na žáka, jeho ponižování, úmyslné ubližování, šikanování, vyhrožování učiteli nebo ostatním pracovníkům školy, ublížení na zdraví spolužáka, které si vyžádalo lékařské ošetření, plánovaná krádež (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), opakovaný útěk ze školy nebo útěk z akce, kterou pořádá škola, vnesení návykových látek do prostoru školy a na akce pořádané školou a jejich následné použití - alkohol, kouření, drogy, opakované padělání omluvenek a přepisování známek, neomluvené hodiny 6 – 10 hodin.

 

II. stupeň z chování - se uděluje za opakující se přestupky proti školnímu řádu, ublížení na zdraví s následnou hospitalizací, krádež (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), distribuce návykových látek a jejich opětovné použití, vnášení nebezpečných předmětů do školy a manipulace s nimi, ohrožování zdraví spolužáka, neomluvené hodiny 11 – 20 hodin, opakovaná šikana, agresivní chování ke spolužákům a všem pracovníkům školy.

III. stupeň z chování - se uděluje za neustálé porušování školního řádu, za porušování norem slušnosti a stále se opakující přestupky, ublížení na zdraví spolužákovi vyžadující rekonvalescenci, stupňující se šikana, opakované krádeže (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), prodej návykových látek a jejich používání, neomluvené hodiny 21 a více.

 

Kritéria pochval:

Žákům mohou být také uděleny pochvaly za:

1.         aktivitu mimo vyučování

2.         reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách

3.         celoroční práci a přípravu na vyučování

4.         nejlepší prospěch ve třídě

5.         příkladný nebo mimořádný čin, pomoc spolužákovi

6.         vzornou práci

 

 

§        Prospěch žáka

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

            1 - výborný

            2 - chvalitebný

            3 - dobrý

            4 - dostatečný

             5 - nedostatečný

 

Klasifikace

Ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

-          ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

-          schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

-          kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

-          aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

-          přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

-          kvalita výsledků činností,

-          osvojení účinných metod samostatného studia.

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

Ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají pracovní činnosti. Při klasifikaci se hodnotí:

-          vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

-          osvojení praktických dovedností a návyků,

-          aktivita, samostatnost, tvořivost a udržování pořádku,

-          kvalita výsledků činností,

-          dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí.

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.

 

Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova.

Při klasifikaci v uvedených předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

-          stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

-          osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

-          poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

-          kvalita projevu,

-          vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

-          estetické vnímání.

V tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost.

 

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost

 

Výsledky práce v zájmových útvarech v případě použití klasifikace

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni:

-          pracoval (a) úspěšně

-          pracoval (a)

 

d/zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s dikcí § 15 odst. 2) vyhlášky č. 48/2005 Sb.

 

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti rodičů,se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ve školním vzdělávacím programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Zahrnuje také naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

 

 

Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu:

-          žák je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor

-          uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý

-          je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky, které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět

-          je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb, které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky, základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení

Hodnocení žáka do katalogového listu

Úroveň myšlení

1 - pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 - uvažuje celkem samostatně

3 - menší samostatnost v myšlení

4 - nesamostatné myšlení

5 - odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 - výstižné a poměrně přesné

2 - celkem výstižné

3 - myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů; chyby, jichž se žák dopouští

1 - užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 - řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 - učí se svědomitě

3 - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

 

e/zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití

·         klasifikace

                           se vyjadřuje stupni:

                    prospěl (a) s vyznamenáním

                    prospěl (a)

                    neprospěl (a)

                   nehodnocen (a)

 

-          „prospěl (a) s vyznamenáním“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;

-          „prospěl (a)“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný

-          "neprospěl (a)“, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5

„nehodnocen (a)“,není –li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí

 

·         Slovní hodnocení,nebo použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace

                              celkové hodnocení - 1. a 2. pololetí na předepsaném formuláři SEVT

                   1 - ovládá bezpečně

                   2 - ovládá

                   3 - v podstatě ovládá

                   4 - ovládá se značnými mezerami

                   5 - neovládá

 

f/ způsob získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména:

-          soustavným diagnostickým pozorováním žáků

-          sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování

-          různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, aj.)

-          kontrolními písemnými pracemi

-          analýzou výsledků různých činností žáků

-          konzultacemi s ostatními vyučujícími, podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky

-          rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

U žáků s diagnostikovanou specifickou poruchou učení nebo s jiným postižením vyžadující zvláštní péči je třeba při získávání podkladů pro klasifikaci akceptovat doporučení psychologa a ostatních odborných pracovníků.

Žák 2. – 5. ročníku musí mít z každého předmětu, alespoň čtyři známky za každé pololetí, není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.

Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše učení, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 4 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.

Pokud je hodnocení žáka stanoveno na základě písemných prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin.

Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka na pedagogické radě.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu:

1)      Nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.

2)      Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací.

3)      Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.

4)      Učitel hodnotí jen probrané učivo.

5)      Zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné.

6)      Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

7)      Prověřování znalostí provádí až po dostatečném procvičení učiva.

 

g/ komisionální a opravné zkoušky

 

Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

1)      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených školním vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního stupně základní školy/ 1.-5.ročníku/, který již v rámci prvního stupně , opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

2)      Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

3)      Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

4)      Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

5)      Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník tehdy, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

 

 

Komisionální zkoušky

1.         Žáci, kteří na 1. stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2.         Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3.         Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4.         V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5.         Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

6.         Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7.         Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

8.         O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9.         Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

10.     Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

11.     Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

       Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole

1)        Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“):

ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2)        Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3)        Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4)        Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

5)        Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

6)        Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

7)        Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

8)        O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9)        Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

10)     Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák (-yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

11)     Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6.

12)     V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

13)     Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.

14)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 1 a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání.

15)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

16)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 2.

17)     Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18, zařazuje ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

 

h/Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.

Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel s ostatními vyučujícími.

Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení

Při průběžné klasifikaci v 1. – 5. ročníku užívá učitel u žáka, u něhož byla na základě odborného vyšetření zjištěna vývojová porucha učení, převážně slovní hodnocení. Týká se vyučovacích předmětů, ve kterých se porucha může projevit nejvýrazněji (ČJ, M, AJ, ale i naukové předměty). I v ostatních předmětech přihlíží učitelé ke stupni vývojové poruchy. Klasifikační stupně se používají v případech, kdy mají skutečnou informativní hodnotu.

Při celkové klasifikaci u žáka 1. - 5. ročníku, u něhož se na základě odborného vyšetření zjistila dyslexie, dysortografie, nebo dysgrafie, lze slovně hodnotit prospěch v jazyce českém, anglickém jazyce, v případě dyskalkulie v matematice na základě na žádosti zákonných zástupců nebo na návrh třídního učitele. Obdobně se postupuje v dalších předmětech, ve kterých se může porucha projevit nejvýrazněji.

 

Hodnocení nadaných dětí, žáků

Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

 

 

Výstupní hodnocení

1)      Hlavním obsahem výstupního hodnocení  je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2)      Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

možnostech žáka a jeho nadání,

předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,

chování žáka v průběhu povinné školní docházky,

dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

3)      Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v pátém ročníku,jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

  

 

  

6.2 Autoevaluace školy

 

Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve  škole.  Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a  §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

 

 

1. Oblasti autoevaluace

    materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání

    průběh vzdělávání

    školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou

    výsledky vzdělávání

    řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

    soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

 

 

2. Cíle a kritéria autoevaluace

    Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy.

          Kritéria autoevaluace jsou dostatek finančních zdrojů na zabezpečení chodu školy, naplněnost školy v rámci demografie obce a individuálních možností rodičů, postupné zlepšování jednotlivých žáků, vyhledávání, účast a využití DVPP ve výuce, spokojený žák.

 

 

3. Nástroje autoevaluace

      3.1   rozbor dokumentace školy

      3.2   rozhovory s učiteli, rodiči

      3.3   dotazníky pro rodiče, žáky a učitele

      3.4   srovnávací prověrky, dovednostní testy

      3.5   hospitace

 

 

4. Časové rozvržení autoevaluačních činností

 

    hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku)

    sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku)

    projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) (do konce září)

    projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce října)

    dovednostní testy žáků - Kalibro (podzim)

    mapa školy – Scio (dle potřeby)

    srovnávací prověrky (průběžně celý škol. rok)

    dotazníky na klima školy (1x za 2 roky)

 

Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady

 

 

 

 

         Zpracování ŠVP není konečné,úspěšnost realizace budeme pravidelně projednávat na pedagogických radách Zkušenosti a metody práce budeme konzultovat i s blízkými školami,

kam naši žáci z 5.ročníku přecházejí.Využíváním možnosti dalšího vzdělávání v této oblasti uděláme vše pro další zkvalitnění práce .Na tvorbě ŠVP spolupracují všichni pedagogičtí pracovníci školy.

 

 

 

ŠVP byl projednán a schválen školskou radou  29.8.2008

 

 

 

 

 

 

6.1 HODNOCENÍ ŽÁKŮ

·        Pravidla hodnocení žáků pro 1.-5.ročník

§         Způsoby hodnocení 

 

1/klasifikací-

                   převádí hodnocení žáka na kvantifikační stupeň, umožňuje srovnání výkonů

             2/slovně v souladu s § 15 odst.2

          slovní hodnocení (zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení/ na     žádost zákonných zástupců žáka a se souhlasem ředitele školy.

     3/kombinací obou způsobů

           některé předměty klasifikací,některé slovně

                (zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení/ na žádost zákonných zástupců žáka a se souhlasem ředitele školy.

 

       Neklasifikování žáka lze uskutečnit na základě správního rozhodnutí ředitele školy (kopie rozhodnutí musí být založena v katalogovém listu žáka).

 

V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb.,dále vyhlášky ze dne

18.září 2006 Sb.z.454/2006 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

 

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu.

 

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání je

·         jednoznačné

·         srovnatelné s předem stanovenými kriterii

·         věcné

·         všestranné

-

 

a/Zásady hodnocení průběhu výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

1)      jednoznačné

2)      srozumitelné

3)      všestranné

4)      věcné

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů, které jsou formulovány ve školním vzdělávacím programu a učebních osnovách jednotlivých předmětů. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období dosahovat kvalitativně odlišných učebních výkonů způsobených možnou indispozicí.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy.

Při klasifikaci žáka jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň dosažených vědomostí a dovedností. Klasifikace zahrnuje též ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě aritmetického průměru z klasifikace za příslušné období.

Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka.

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost byly včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka:

1)      průběžně prostřednictvím žákovské knížky

2)      před koncem každého klasifikačního období

3)      případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka

V případě mimořádného zhoršení prospěchu a problémech v chování žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem (písemný formulář).

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

1)      Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

2)      Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

3)      Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

4)      U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka nebo na návrh třídního učitele.

5)      V pátém a ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

6)      Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

 

b/Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky.

Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních):

1)      schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi

2)      schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností

3)      schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu

4)      schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se

5)      schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh

6)      schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků

7)      schopnost využívání mezipředmětových vazeb

8)      schopnost aplikovat etické principy v praxi

9)      schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností

10)   pochopení své role v kolektivu

Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

-          co se mu daří

-          co mu ještě nejde, jaké má rezervy

-          jak bude pokračovat dál

Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

 

 

 

c/Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace

 včetně předem stanovených kritérií:

 

§        Chování žáka

      ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení     stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

             3 - neuspokojivé

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.

Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků

 

Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

V souladu s ustanovením § 31 odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

 

Pochvalami a oceněními jsou:

1)      Pochvala ředitele školy - ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

2)      Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

Kázeňská opatření:

Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo (-a):

1)      Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče - dopisem, ústní informací na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách.

2)      Důtka třídního učitele - ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení školního řádu, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy.

3)      Důtka ředitele školy - ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení školního řádu – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností školního řádu a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.

 

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

 

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

 

V případě závažného porušení školního řádu (šikana, neomluvené hodiny, krádeže, útěky ze školy, vnášení návykových látek do školy apod.) je svolána mimořádná pedagogická rada, která řeší problém se zákonnými zástupci. Je pořízen zápis, který je založen v dokumentaci žáka.

 

Kritéria kázeňských opatření:

1)      Při porušení povinností stanovených školním řádem mohou být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženy:

Napomenutí třídního učitele – ukládá se za opakované drobné kázeňské přestupky proti školnímu řádu - drzé a nevhodné chování vůči všem zaměstnancům školy, vulgární vyjadřování, běhání po chodbě a po schodech, znečišťování toalet, neukázněnost při vyučování, nenošení pracovního a sportovního oblečení do hodin Pč a Tv., úmyslné znečišťování tříd, chodeb a okolí školy, zapomínání pomůcek - učebnice, sešity, žákovská knížka, domácí úkoly, neomluvené hodiny 1 – 2 hodin.

Důtka třídního učitele - ukládá se za opakované nedodržování školního řádu, náhodná, nepromyšlená krádež, spoluúčast při krádeži, ohrožování zdraví spolužáka, útěk ze školy - úmyslné opuštění budovy během vyučování bez omluvy, padělání omluvenky, jejího data přepisování známek v žákovské knížce, neomluvené hodiny 3 – 5 hodin, zásadní ignorance přípravy na vyučování – nenošení pomůcek, nepsaní domácích úkolů, zapomínání žákovské knížky, úmyslná ztráta žákovské knížky - úmysl musí být prokázán, záměrné poškozování školního majetku.

Důtka ředitele školy - ukládá se za zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky na žáka, jeho ponižování, úmyslné ubližování, šikanování, vyhrožování učiteli nebo ostatním pracovníkům školy, ublížení na zdraví spolužáka, které si vyžádalo lékařské ošetření, plánovaná krádež (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), opakovaný útěk ze školy nebo útěk z akce, kterou pořádá škola, vnesení návykových látek do prostoru školy a na akce pořádané školou a jejich následné použití - alkohol, kouření, drogy, opakované padělání omluvenek a přepisování známek, neomluvené hodiny 6 – 10 hodin.

 

II. stupeň z chování - se uděluje za opakující se přestupky proti školnímu řádu, ublížení na zdraví s následnou hospitalizací, krádež (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), distribuce návykových látek a jejich opětovné použití, vnášení nebezpečných předmětů do školy a manipulace s nimi, ohrožování zdraví spolužáka, neomluvené hodiny 11 – 20 hodin, opakovaná šikana, agresivní chování ke spolužákům a všem pracovníkům školy.

III. stupeň z chování - se uděluje za neustálé porušování školního řádu, za porušování norem slušnosti a stále se opakující přestupky, ublížení na zdraví spolužákovi vyžadující rekonvalescenci, stupňující se šikana, opakované krádeže (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), prodej návykových látek a jejich používání, neomluvené hodiny 21 a více.

 

Kritéria pochval:

Žákům mohou být také uděleny pochvaly za:

1.         aktivitu mimo vyučování

2.         reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách

3.         celoroční práci a přípravu na vyučování

4.         nejlepší prospěch ve třídě

5.         příkladný nebo mimořádný čin, pomoc spolužákovi

6.         vzornou práci

 

 

§        Prospěch žáka

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

            1 - výborný

            2 - chvalitebný

            3 - dobrý

            4 - dostatečný

             5 - nedostatečný

 

Klasifikace

Ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

-          ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

-          schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

-          kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

-          aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

-          přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

-          kvalita výsledků činností,

-          osvojení účinných metod samostatného studia.

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

Ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají pracovní činnosti. Při klasifikaci se hodnotí:

-          vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

-          osvojení praktických dovedností a návyků,

-          aktivita, samostatnost, tvořivost a udržování pořádku,

-          kvalita výsledků činností,

-          dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí.

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.

 

Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova.

Při klasifikaci v uvedených předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

-          stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

-          osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

-          poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

-          kvalita projevu,

-          vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

-          estetické vnímání.

V tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost.

 

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost

 

Výsledky práce v zájmových útvarech v případě použití klasifikace

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni:

-          pracoval (a) úspěšně

-          pracoval (a)

 

d/zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s dikcí § 15 odst. 2) vyhlášky č. 48/2005 Sb.

 

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti rodičů,se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ve školním vzdělávacím programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Zahrnuje také naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

 

 

Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu:

-          žák je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor

-          uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý

-          je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky, které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět

-          je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb, které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky, základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení

Hodnocení žáka do katalogového listu

Úroveň myšlení

1 - pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 - uvažuje celkem samostatně

3 - menší samostatnost v myšlení

4 - nesamostatné myšlení

5 - odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 - výstižné a poměrně přesné

2 - celkem výstižné

3 - myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů; chyby, jichž se žák dopouští

1 - užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 - řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 - učí se svědomitě

3 - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

 

e/zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití

·         klasifikace

                           se vyjadřuje stupni:

                    prospěl (a) s vyznamenáním

                    prospěl (a)

                    neprospěl (a)

                   nehodnocen (a)

 

-          „prospěl (a) s vyznamenáním“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;

-          „prospěl (a)“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný

-          "neprospěl (a)“, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5

„nehodnocen (a)“,není –li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí

 

·         Slovní hodnocení,nebo použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace

                              celkové hodnocení - 1. a 2. pololetí na předepsaném formuláři SEVT

                   1 - ovládá bezpečně

                   2 - ovládá

                   3 - v podstatě ovládá

                   4 - ovládá se značnými mezerami

                   5 - neovládá

 

f/ způsob získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména:

-          soustavným diagnostickým pozorováním žáků

-          sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování

-          různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, aj.)

-          kontrolními písemnými pracemi

-          analýzou výsledků různých činností žáků

-          konzultacemi s ostatními vyučujícími, podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky

-          rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

U žáků s diagnostikovanou specifickou poruchou učení nebo s jiným postižením vyžadující zvláštní péči je třeba při získávání podkladů pro klasifikaci akceptovat doporučení psychologa a ostatních odborných pracovníků.

Žák 2. – 5. ročníku musí mít z každého předmětu, alespoň čtyři známky za každé pololetí, není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.

Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše učení, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 4 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.

Pokud je hodnocení žáka stanoveno na základě písemných prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin.

Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka na pedagogické radě.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu:

1)      Nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.

2)      Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací.

3)      Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.

4)      Učitel hodnotí jen probrané učivo.

5)      Zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné.

6)      Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

7)      Prověřování znalostí provádí až po dostatečném procvičení učiva.

 

g/ komisionální a opravné zkoušky

 

Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

1)      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených školním vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního stupně základní školy/ 1.-5.ročníku/, který již v rámci prvního stupně , opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

2)      Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

3)      Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

4)      Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

5)      Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník tehdy, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

 

 

Komisionální zkoušky

1.         Žáci, kteří na 1. stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2.         Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3.         Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky . Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4.         V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5.         Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

6.         Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7.         Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

8.         O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9.         Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

10.     Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

11.     Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

       Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole

1)        Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“):

ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2)        Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3)        Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4)        Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

5)        Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

6)        Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

7)        Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

8)        O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9)        Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

10)     Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák (-yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

11)     Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6.

12)     V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

13)     Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.

14)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 1 a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání.

15)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

16)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 2.

17)     Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18, zařazuje ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

 

h/Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.

Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel s ostatními vyučujícími.

Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení

Při průběžné klasifikaci v 1. – 5. ročníku užívá učitel u žáka, u něhož byla na základě odborného vyšetření zjištěna vývojová porucha učení, převážně slovní hodnocení. Týká se vyučovacích předmětů, ve kterých se porucha může projevit nejvýrazněji (ČJ, M, AJ, ale i naukové předměty). I v ostatních předmětech přihlíží učitelé ke stupni vývojové poruchy. Klasifikační stupně se používají v případech, kdy mají skutečnou informativní hodnotu.

Při celkové klasifikaci u žáka 1. - 5. ročníku, u něhož se na základě odborného vyšetření zjistila dyslexie, dysortografie, nebo dysgrafie, lze slovně hodnotit prospěch v jazyce českém, anglickém jazyce, v případě dyskalkulie v matematice na základě na žádosti zákonných zástupců nebo na návrh třídního učitele. Obdobně se postupuje v dalších předmětech, ve kterých se může porucha projevit nejvýrazněji.

 

Hodnocení nadaných dětí, žáků

Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

 

 

Výstupní hodnocení

1)      Hlavním obsahem výstupního hodnocení  je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2)      Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

možnostech žáka a jeho nadání,

předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,

chování žáka v průběhu povinné školní docházky,

dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

3)      Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v pátém ročníku,jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

 

6.1 HODNOCENÍ ŽÁKŮ

·        Pravidla hodnocení žáků pro 1.-5.ročník

§         Způsoby hodnocení 

 

1/klasifikací-

                   převádí hodnocení žáka na kvantifikační stupeň, umožňuje srovnání výkonů

             2/slovně v souladu s § 15 odst.2

          slovní hodnocení (zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení/ na     žádost zákonných zástupců žáka a se souhlasem ředitele školy.

     3/kombinací obou způsobů

           některé předměty klasifikací,některé slovně

                (zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení/ na žádost zákonných zástupců žáka a se souhlasem ředitele školy.

 

       Neklasifikování žáka lze uskutečnit na základě správního rozhodnutí ředitele školy (kopie rozhodnutí musí být založena v katalogovém listu žáka).

 

V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb.,dále vyhlášky ze dne

18.září 2006 Sb.z.454/2006 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

 

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu.

 

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání je

·         jednoznačné

·         srovnatelné s předem stanovenými kriterii

·         věcné

·         všestranné

-

 

a/Zásady hodnocení průběhu výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

1)      jednoznačné

2)      srozumitelné

3)      všestranné

4)      věcné

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů, které jsou formulovány ve školním vzdělávacím programu a učebních osnovách jednotlivých předmětů. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období dosahovat kvalitativně odlišných učebních výkonů způsobených možnou indispozicí.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy.

Při klasifikaci žáka jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň dosažených vědomostí a dovedností. Klasifikace zahrnuje též ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě aritmetického průměru z klasifikace za příslušné období.

Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka.

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost byly včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka:

1)      průběžně prostřednictvím žákovské knížky

2)      před koncem každého klasifikačního období

3)      případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka

V případě mimořádného zhoršení prospěchu a problémech v chování žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem (písemný formulář).

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

1)      Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

2)      Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

3)      Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

4)      U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka nebo na návrh třídního učitele.

5)      V pátém a ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

6)      Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

 

b/Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky.

Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních):

1)      schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi

2)      schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností

3)      schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu

4)      schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se

5)      schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh

6)      schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků

7)      schopnost využívání mezipředmětových vazeb

8)      schopnost aplikovat etické principy v praxi

9)      schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností

10)   pochopení své role v kolektivu

Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

-          co se mu daří

-          co mu ještě nejde, jaké má rezervy

-          jak bude pokračovat dál

Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

 

 

 

c/Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace

 včetně předem stanovených kritérií:

 

§        Chování žáka

      ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení     stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

             3 - neuspokojivé

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.

Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků

 

Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

V souladu s ustanovením § 31 odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

 

Pochvalami a oceněními jsou:

1)      Pochvala ředitele školy - ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

2)      Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

Kázeňská opatření:

Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo (-a):

1)      Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče - dopisem, ústní informací na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách.

2)      Důtka třídního učitele - ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení školního řádu, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy.

3)      Důtka ředitele školy - ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení školního řádu – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností školního řádu a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.

 

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

 

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

 

V případě závažného porušení školního řádu (šikana, neomluvené hodiny, krádeže, útěky ze školy, vnášení návykových látek do školy apod.) je svolána mimořádná pedagogická rada, která řeší problém se zákonnými zástupci. Je pořízen zápis, který je založen v dokumentaci žáka.

 

Kritéria kázeňských opatření:

1)      Při porušení povinností stanovených školním řádem mohou být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženy:

Napomenutí třídního učitele – ukládá se za opakované drobné kázeňské přestupky proti školnímu řádu - drzé a nevhodné chování vůči všem zaměstnancům školy, vulgární vyjadřování, běhání po chodbě a po schodech, znečišťování toalet, neukázněnost při vyučování, nenošení pracovního a sportovního oblečení do hodin Pč a Tv., úmyslné znečišťování tříd, chodeb a okolí školy, zapomínání pomůcek - učebnice, sešity, žákovská knížka, domácí úkoly, neomluvené hodiny 1 – 2 hodin.

Důtka třídního učitele - ukládá se za opakované nedodržování školního řádu, náhodná, nepromyšlená krádež, spoluúčast při krádeži, ohrožování zdraví spolužáka, útěk ze školy - úmyslné opuštění budovy během vyučování bez omluvy, padělání omluvenky, jejího data přepisování známek v žákovské knížce, neomluvené hodiny 3 – 5 hodin, zásadní ignorance přípravy na vyučování – nenošení pomůcek, nepsaní domácích úkolů, zapomínání žákovské knížky, úmyslná ztráta žákovské knížky - úmysl musí být prokázán, záměrné poškozování školního majetku.

Důtka ředitele školy - ukládá se za zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky na žáka, jeho ponižování, úmyslné ubližování, šikanování, vyhrožování učiteli nebo ostatním pracovníkům školy, ublížení na zdraví spolužáka, které si vyžádalo lékařské ošetření, plánovaná krádež (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), opakovaný útěk ze školy nebo útěk z akce, kterou pořádá škola, vnesení návykových látek do prostoru školy a na akce pořádané školou a jejich následné použití - alkohol, kouření, drogy, opakované padělání omluvenek a přepisování známek, neomluvené hodiny 6 – 10 hodin.

 

II. stupeň z chování - se uděluje za opakující se přestupky proti školnímu řádu, ublížení na zdraví s následnou hospitalizací, krádež (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), distribuce návykových látek a jejich opětovné použití, vnášení nebezpečných předmětů do školy a manipulace s nimi, ohrožování zdraví spolužáka, neomluvené hodiny 11 – 20 hodin, opakovaná šikana, agresivní chování ke spolužákům a všem pracovníkům školy.

III. stupeň z chování - se uděluje za neustálé porušování školního řádu, za porušování norem slušnosti a stále se opakující přestupky, ublížení na zdraví spolužákovi vyžadující rekonvalescenci, stupňující se šikana, opakované krádeže (přihlédnout k hodnotě odcizené věci), prodej návykových látek a jejich používání, neomluvené hodiny 21 a více.

 

Kritéria pochval:

Žákům mohou být také uděleny pochvaly za:

1.         aktivitu mimo vyučování

2.         reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách

3.         celoroční práci a přípravu na vyučování

4.         nejlepší prospěch ve třídě

5.         příkladný nebo mimořádný čin, pomoc spolužákovi

6.         vzornou práci

 

 

§        Prospěch žáka

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

            1 - výborný

            2 - chvalitebný

            3 - dobrý

            4 - dostatečný

             5 - nedostatečný

 

Klasifikace

Ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

-          ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

-          schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

-          kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

-          aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

-          přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

-          kvalita výsledků činností,

-          osvojení účinných metod samostatného studia.

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

Ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají pracovní činnosti. Při klasifikaci se hodnotí:

-          vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

-          osvojení praktických dovedností a návyků,

-          aktivita, samostatnost, tvořivost a udržování pořádku,

-          kvalita výsledků činností,

-          dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí.

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.

 

Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova.

Při klasifikaci v uvedených předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

-          stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

-          osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

-          poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

-          kvalita projevu,

-          vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

-          estetické vnímání.

V tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost.

 

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost

 

Výsledky práce v zájmových útvarech v případě použití klasifikace

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni:

-          pracoval (a) úspěšně

-          pracoval (a)

 

d/zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s dikcí § 15 odst. 2) vyhlášky č. 48/2005 Sb.

 

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti rodičů,se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ve školním vzdělávacím programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Zahrnuje také naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

 

 

Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu:

-          žák je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor

-          uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý

-          je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky, které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět

-          je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb, které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky, základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení

Hodnocení žáka do katalogového listu

Úroveň myšlení

1 - pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 - uvažuje celkem samostatně

3 - menší samostatnost v myšlení

4 - nesamostatné myšlení

5 - odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 - výstižné a poměrně přesné

2 - celkem výstižné

3 - myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů; chyby, jichž se žák dopouští

1 - užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 - řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 - učí se svědomitě

3 - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

 

e/zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití

·         klasifikace

                           se vyjadřuje stupni:

                    prospěl (a) s vyznamenáním

                    prospěl (a)

                    neprospěl (a)

                   nehodnocen (a)

 

-          „prospěl (a) s vyznamenáním“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;

-          „prospěl (a)“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný

-          "neprospěl (a)“, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5

„nehodnocen (a)“,není –li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí

 

·         Slovní hodnocení,nebo použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace

                              celkové hodnocení - 1. a 2. pololetí na předepsaném formuláři SEVT

                   1 - ovládá bezpečně

                   2 - ovládá

                   3 - v podstatě ovládá

                   4 - ovládá se značnými mezerami

                   5 - neovládá

 

f/ způsob získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména:

-          soustavným diagnostickým pozorováním žáků

-          sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování

-          různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, aj.)

-          kontrolními písemnými pracemi

-          analýzou výsledků různých činností žáků

-          konzultacemi s ostatními vyučujícími, podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky

-          rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

U žáků s diagnostikovanou specifickou poruchou učení nebo s jiným postižením vyžadující zvláštní péči je třeba při získávání podkladů pro klasifikaci akceptovat doporučení psychologa a ostatních odborných pracovníků.

Žák 2. – 5. ročníku musí mít z každého předmětu, alespoň čtyři známky za každé pololetí, není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.

Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše učení, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 4 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.

Pokud je hodnocení žáka stanoveno na základě písemných prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin.

Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka na pedagogické radě.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu:

1)      Nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.

2)      Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací.

3)      Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.

4)      Učitel hodnotí jen probrané učivo.

5)      Zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné.

6)      Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

7)      Prověřování znalostí provádí až po dostatečném procvičení učiva.

 

g/ komisionální a opravné zkoušky

 

Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

1)      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených školním vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního stupně základní školy/ 1.-5.ročníku/, který již v rámci prvního stupně , opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

2)      Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

3)      Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

4)      Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

5)      Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník tehdy, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

 

 

Komisionální zkoušky

1.         Žáci, kteří na 1. stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2.         Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3.         Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4.         V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5.         Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

6.         Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7.         Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

8.         O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9.         Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

10.     Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

11.     Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

       Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole

1)        Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“):

ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2)        Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3)        Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4)        Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

5)        Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

6)        Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

7)        Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

8)        O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9)        Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

10)     Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák (-yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

11)     Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6.

12)     V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

13)     Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.

14)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 1 a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání.

15)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

16)     Žáka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 2.

17)     Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18, zařazuje ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

 

h/Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.

Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel s ostatními vyučujícími.

Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení

Při průběžné klasifikaci v 1. – 5. ročníku užívá učitel u žáka, u něhož byla na základě odborného vyšetření zjištěna vývojová porucha učení, převážně slovní hodnocení. Týká se vyučovacích předmětů, ve kterých se porucha může projevit nejvýrazněji (ČJ, M, AJ, ale i naukové předměty). I v ostatních předmětech přihlíží učitelé ke stupni vývojové poruchy. Klasifikační stupně se používají v případech, kdy mají skutečnou informativní hodnotu.

Při celkové klasifikaci u žáka 1. - 5. ročníku, u něhož se na základě odborného vyšetření zjistila dyslexie, dysortografie, nebo dysgrafie, lze slovně hodnotit prospěch v jazyce českém, anglickém jazyce, v případě dyskalkulie v matematice na základě na žádosti zákonných zástupců nebo na návrh třídního učitele. Obdobně se postupuje v dalších předmětech, ve kterých se může porucha projevit nejvýrazněji.

 

Hodnocení nadaných dětí, žáků

Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

 

 

Výstupní hodnocení

1)      Hlavním obsahem výstupního hodnocení  je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2)      Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

možnostech žáka a jeho nadání,

předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,

chování žáka v průběhu povinné školní docházky,

dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

3)      Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v pátém ročníku,jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.